Přiznám se, že ačkoli už mi před pár lety bylo padesát, za svého života jsem se dosud nesetkala s nikým, kdo by byl nevidomý. Ano, párkrát jsem nevidomému pomohla přes silnici anebo do autobusu, ale jen v případě, že si to vyžádal. Vím, že „nevyžádanou pomoc“ nemají rádi. Nicméně větší zkušenost s těmito lidmi nemám....
„Už nevím, co mám dělat?! Hani, poraď/te mi co s tím? Jsem zoufalá a upadám do deprese. Cítím se tak osamělá!“ S takovými a podobnými větami a prosbami o pomoc se setkávám čím dál častěji. Slýchávám je od svých kamarádek, známých, ve vlaku od cizích lidí i od klientek v poradně, čtu je v emailové poště. Kde se berou ty...
Sebevědomí je v dnešní době hodně frekventované slovo. Kdo ho nemá, jakoby nežil, nepatřil do dnešní uspěchané doby a společnosti. Když si pročítáte inzeráty s nabídkami práce, tak na vás vyskakují slovíčka – mladý, flexibilní, dynamický, akční, sebevědomý. Většina lidí se však s těmito slovíčky ztotožnit nedokáže, mají strach na tyto inzeráty odpovědět, protože uvnitř sebe cítí...
Už od malička miluju zvířata. Všechna. Tedy, skoro všechna. Mám panickou hrůzu z velkých pavouků a z hadů. To jsou moje noční můry. Možná jsem v některém z minulých životů zemřela na uštknutí jedovatým hadem nebo pavoukem. Kdo ví… Jako dítě jsem měla to štěstí, že jsem mohla mezi zvířaty vyrůstat. Bydleli jsme...
Z historie vyplývá, že Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem a oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Byl nazván Beránkem Božím, a proto se na jeho počest konaly hody, kde se jedly jehněčí pečínky. Jehňat však byl nedostatek, proto se místo pečeně začaly péct beránci ze sladkého těsta. Vejce symbolicky znamenají oslavu plodnosti a říká...
Co je to vlastně strach? Každý z nás ho někdy měl. Strachy jsou různé. Od těch nejmenších (nejbanálnějších) až po ty obrovské strachy. Ovšem subjektivní pohled na jeden určitý strach může mít velmi odlišný rozměr. My dospělí hodně často strašíme děti, abychom si pomohli ve výchově. Někteří rodiče mají velmi široký arzenál...
Není to tak dlouho, co jsem byla egoisticky přesvědčená o tom, že všechno, co si naplánuji zvládnu, a nic mi v tom nezabrání. Byla jsem tak hodně pohlcená svou novou rolí terapeutky, těmi novými otevřenými dveřmi do rajské zahrady, že jsem si myslela, že se mi nemůže nic stát. Více než půl roku jsem...
Hana Randáková