Asi to znáte. Ráno vstáváte, opečováváte rodinu, zvládnete práci a všechny povinnosti. Navenek to vypadá, že jste „vyzenovaná“ a máte všechno pod kontrolou.
Ale uvnitř?
Srdce vám buší jako o závod, nemůžete se pořádně nadechnout, třesou se vám ruce a hlava je plná myšlenek, které nejdou zastavit. V noci nemůžete spát.
TOHLE NENÍ SLABOST ANI SELHÁNÍ. Vaše tělo jen volá o pomoc.
Úzkost nebo panickou ataku často vnímáme jako něco, co nás ohrožuje a čeho se musíme co nejrychleji zbavit. Ale co kdybychom je začali vnímat jako přirozenou reakci těla, která nám pomáhá uvědomit si, že je potřeba zpomalit a začít myslet víc na sebe?
ÚZKOST
nevznikne ze dne na den. Je to něco, co vás provází dlouhodobě. Cítíte napětí, tlak na hrudi, nespavost, myšlenky, které se točí pořád dokola, strach z budoucnosti nebo finanční nejistoty. Dny, týdny, měsíce.
Někdy může mít konkrétní spouštěč (strach z hádky, odmítnutí), jindy se objeví jen tak. Cítíte napětí a nejistotu.
PANICKÁ ATAKA
Ta nešeptá, ale rovnou křičí. Přichází náhle a nečekaně. Stačí pár vteřin a tělo se dostane do stavu akutního ohrožení – zrychlený tep, dušnost, tlak nebo bolest na hrudi, závratě, bušení srdce, mravenčení končetin, pocit, že omdlíte nebo umřete. Mozek situaci vyhodnotí, že jste v ohrožení, ačkoliv žádné nebezpečí nehrozí.
Většinou trvá několik minut, ale působí to jako věčnost. Opakuje se individuálně. Někdy jednou týdně, jindy párkrát do měsíce a znám i lidi, kteří mají záchvaty 5x denně. Po odeznění často přichází velké vyčerpání a strach:
„A co když to přijde zase?“
Úzkost je signál těla, že dlouhodobě překračujeme své hranice. Panická ataka je způsobena většinou dlouhodobým tlakem, na který si postupně zvykáme a přestáváme ho vnímat. Takový vnitřní „papiňák“, který jednou vybuchne.
Na vznik úzkostí a atak mají vliv i hormony
Pro ženy bývá zátěžovým obdobím puberta, těhotenství, čas po porodu a menopauza. Vznikají hormonální vlny, které ovlivňují psychickou pohodu. Když jsme ve stresu, vyplavuje se adrenalin, noradrenalin, kortizol. Hladina estrogenu kolísá, mění se tvorba serotoninu a dopaminu a tělo může reagovat úzkostí nebo návalem paniky.
V kombinaci s tlakem na výkon, pečováním o druhé a potlačováním vlastních potřeb, lehce vznikne emoční přetížení a průšvih ve formě úzkosti nebo panické ataky je na světě.

S úzkostmi a panickými atakami jsem žila téměř 30 let. Od svých dvaceti až do padesátky. Byly chvíle, kdy jsem se bála vyjít ven (i jen vynést smetí), nemohla jsem spát, žila jsem ve strachu, kdy to zase přijde. Kdy zase budu mít strach, že umřu. Mezitím bylo období relativního klidu.
Dlouho mi trvalo, než jsem pochopila, že potíže nepřichází zvenku, ale z mého nitra. Až když jsem začala léčit svou duši, přišla změna.
Co mi pomohlo
Dnes už vím, že úzkost ani panická ataka nejsou moji nepřátelé. Jsou to poslové těla, kteří varují před zahlcením a destruktivní únavou. Říkají: „Zastav se, začni o sebe více pečovat, odpočiň si!“
🌸 Dneska k sobě budu laskavá
🌸 Nemusím mít všechno pod kontrolou
🌸 Jsem dost dobrá taková, jaká jsem právě teď.
Úzkost ani panická ataka nejsou známkou slabosti, ale síly vašeho těla, které se snaží přežít. Už nemusíte bojovat. Stačí se naučit znovu dýchat, vnímat pocity těla a být k sobě laskavá.
Já vím, jaké to je žít v napětí, v očekávání, že to zase přijde a jestli to zvládnu.
A taky vím, že se z toho dá dostat. Krok za krokem. Dech po dechu. S trochou důvěry v sebe.
Stáhněte si zdarma checklist a získejte tipy, jak si poradit s úzkostmi a atakou.
Jsou pro vás mé články zajímavé a chcete být mezi prvními, kdo je bude číst? Přihlaste se k odběru novinek a nový článek poletí ihned k vám.
Líbil se vám můj článek? Sdílejte ho, ať se dostane k více lidem.
Máte pocit, že souzníte s mými názory? Chcete se mnou zůstat v kontaktu? Moji FB stránku najdete pod názvem Hana Randáková/Průvodkyně k novému ženství.