Odsuzování druhých je past

Odsuzování a hodnocení

To dělá každý. Nebo ne?

Příšerně vás štve, že jedna z vašich kamarádek (říkejme jí třeba Majda) neustále pomlouvá a odsuzuje ostatní. Pomlouvat, je její přirozenost. Vypráví vám, jak potkala Zdeňku, která si zas koupila šíleně drahé šaty. Ale s těma svýma nohama do X v té sukni nad kolena vypadá, jak plot se zlomenýma plaňkama.

Hrozně moc vás to rozčílí a tak jdete za partnerem (nebo jinou kamarádkou) a popisujete mu, jak je ta Majda hrozná, že každého pomlouvá. Chápu, že vás to dost vytočilo, ale v tu chvíli jste

Myslíte si, že je to v pořádku, protože vy nepomlouváte, děláte to s čistým úmyslem a neubližujete. Ale OUHA, vše je jinak.

Majda i vy,  jste se chytily do pasti zvané ODSUZOVÁNÍ a HODNOCENÍ.

Každý z nás jsme prožili nějaké dětství. Každý v jiných podmínkách, s jinými rodiči. Někdo se sourozenci, jiný bez. Chování našich rodičů se lišilo. Přesto jsme si přinesli do dospělého života podobná témata k dořešení.

• nízké sebevědomí
• nefunkční vztahy s rodiči, sourozenci, partnery
• problematické vztahy se svými dětmi
• sebehodnotu na nule
• potřebu mít všechno pod kontrolou

Místo abychom si své problémy řešili sami, transgeneračně je předáváme svým dětem a čekáme od nich, že to vyřeší za nás. V tomhle se jeden druhému hodně podobáme. Člověk je od přírody pohodlný tvor. Proč se šťourat v něčem, co stále BOLÍ.

Jako když pupínek na tváři zakryjete silnou vrstvou make-upu. Pupínek nezmizí a pod nánosem se možná více zanítí. Abychom nenápadně zamaskovali ten svůj ošklivý „beďar“, najdeme někoho, kdo má pupínků víc než my, a upozorníme na ně. Tím se nám na chvíli uleví, protože pozornost je směřována pryč od našeho zarudlého, bolavého, hnisavého pupence. Ale to neznamená, že to méně bolí.

A tak právě na svých dětech, rodičích, partnerech nebo lidech v blízkém okolí nejlépe (a s vysokou odbornou znalostí 😁) vidíme nedostatky, nevhodné způsoby chování, které bychom měli řešit sami u sebe. Většinou jde o kousek naší temné stránky, kterou potlačujeme a odmítáme přijmout. Něco, co tzv. nemáme zpracováno.

Ta pastička čeká na každého a těší se, že do ní spadneme. A většina z nás se nachytá. Past sklapne a my JSME TAM. 

Odsuzujeme, hodnotíme, posuzujeme, pomlouváme, ponižujeme …

Ženo, poznala jste se v příběhu a chcete vědět jak to dopadne a čím si můžete pomoci z pasti ven?

Jediným řešením je PŘIJETÍ a RESPEKTOVÁNÍ

Stačí přijmout, že jiní lidé „to mají jinak“ než my. Stačí respekt k tomu, jakou si zvolili životní cestu. Bez komentáře a odsuzování. Vězte, že odsuzování vám bere energii, kterou byste mohla věnovat něčemu užitečnějšímu a krásnějšímu.

Taky by se vám nelíbilo, kdyby jiní organizovali vaše životní kroky, říkali vám jak máte věci dělat, aby byly „správně“. Pokud se vám to děje, je na čase něco změnit. Možná si lépe nastavit hranice, abyste se nebála vyjádřit vlastní názor nebo se postavit rodičům (partnerovi) a dělat si věci tak, jak chcete vy. Ráda vám v tom pomohu. Napište mi na e-mail: hana.randakova@kineze.cz

Mějte krásné dny bez odsuzování.

Zajímají vás moje články?

Nechcete přijít o ty nejnovější? Přihlaste se k odběru novinek a budete mezi prvními, které budu o novém článku informovat.