Paní Haničku VÁM MOHU JEN DOPORUČIT. Mému synovi je deset let a vůbec by mě nenapadlo proč odmítá spát ve své posteli a chodit do svého pokoje. Až po určité době se mi svěřil, že za ním "chodí" děda, který je již tři roky po smrti, nějaký pán v uniformě se znakem kotvy a paní ve starodávných šatech. A protože věřím na něco mezi nebem a zemí, tak jsem mu věřila. Na doporučení kamarádky jsem oslovila paní Hanku, a domluvily jsme se na online schůzce, při které dojde k odvedení duší do světla. Musím říct, že ještě teď po třech týdnech, je pro mě ten zážitek tak silně emotivní, že kdo tomu nevěří nebo se s něčím podobným nesetkal, nás musí mít za blázny. Od té doby je klid, syn spí ve své posteli i si konečně chodí hrát do svého pokoje. V našem domě se přestaly dít ty "zvláštní" věci.

Jarmila Franková

Bydlíme v malém domečku u lesa, který byl postaven před rokem 1814. Na domek navazuje stodola a my máme ložnici v bývalém chlívku. Asi rok špatně spím. Stále se probouzím, sedím na posteli, pak usnu vsedě. Nejsem vůbec odpočatá a jedu nadoraz. Spojila jsem se s Hankou a snažila jsem se ji, i sebe přesvědčit, že tu nikoho nemáme. Že bych to přeci cítila. OMYL. V ložnici jsem navnímala ženu, která tu uhořela. Zaživa. Všechny bytosti, které tu s námi bydlely, mají své příběhy. Duše jsme vyprovodily za světlem a dům očistily. K "našim" duším, se přidaly další, které chtěly odejít. Ten zážitek byl neskutečně silný a skutečný. Měla jsem strach, že si budu některé věci domýšlet, ale na konci, jsem se cítila tak silná. A pyšná na sebe a svou intuici. Začala jsem věřit svým schopnostem.

Žaneta DrahokoupilováFotografka, www.zanetadrahokoupilova.cz